Pozkoušková euforie aneb Volejte sláva a tři dny se radujte! I když…

Hurá! Konečně to skončilo! Je za mnou další série zkoušek, tentokráte snad nejdelší a nejnabitější v mé studijní kariéře. Od prosince do února, od termínu k termínu. Únavné, ale za tu euforii a kredity to vážně stálo. Jenže – co knihy? Co čtení? Byla to tragédie, nebo pravý prokrastinační ráj?

Jak tak koukám do seznamu přečtených knih na goodreads, byl to spíše ten druhý případ, heh. Až se mi nechce věřit, že se mi podařilo přečíst 7 knih! Na první dvě z přelomu prosince a ledna najdete recenze v obvyklé rubrice, na zatím poslední přečtenou (to byla mimochodem studijní literatura) naleznete zde krátký komentář. Ten zbytek teprve na svou recenzi čeká. A důvod je prostý: mám pisálkovský blok.

Moje mysl si zase postavila hlavu a rozhodla se, že tentokrát ze sebe nevydá ani jedno smysluplné souvětí. Jakmile se totiž pozastavím nad rozepsanými recenzemi ke zbylým čtyřem knihám, okamžitě se moje myšlenky rozeběhnou každá jiným směrem jako hejno švábů. Mohu si gratulovat, že jedna vyhraná bitva přivolala další krizový nášup. Ale hádám, že to časem překonám. Nic jiného mi, koneckonců, nezbývá, protože mě čeká řada skvělých knih k přečtení (mimochodem, v bočním rollovacím menu je menší anketa – pokud zahlasujete, budu moc ráda). Už se nemůžu dočkat, až se do nich konečně pustím.

Mimochodem, pokud hledáte v tomto článku nějaký smysl, asi vás trochu zklamu. Toto je jen další nicneříkající zásek v mé čtenářské kariéře, o kterém jsem prostě potřebovala něco napsat. Nicméně, v rámci zachování slušnosti a zvědavosti, jaké je vaše zimní čtenářské období? Je to období vyšší čtenářské aktivity, nebo máte útlum? Pochlubte se do komentářů!

(A ještě něco: máte můj za trpělivost během mé menší blogovací produktivity. Už bych se měla blogu opět plně věnovat, třikrát hurá! Takže vám všem moc děkuji a přeji vám krásný den.)