Neradujte se, když dostanete poslední šanci

NÁZEV: Třináctá legie (13th Legion)
SÉRIE: Poslední šance (1)
AUTOR: Gav Thorpe
PŘEKLAD: Martin Novák
NAKLADATELSTVÍ: Polaris
ROK VYDÁNÍ: 2004 (vydání originálu 2000) 
POČET STRAN: 303

Říct, že život poručíka Kage stojí za starou belu, je velmi odvážné. Skutečnost je totiž mnohonásobně horší. Jako člen nechvalně známé třinácté trestanecké legie totiž nemá v životě na výběr. Pod vedením bezcitného plukovníka Schaeffera je spolu se svou jednotkou vysílán na sebevražedné mise připomínající ze všeho jiného nejvíce mlýnek na maso. Během nich může Kage dělat z živých nepřátel Císaře a lidstva mrtvé a vysloužit si tak milost, nebo prostě a jednoduše zemřít. Nic víc, nic míň. To ještě ale netuší, že ani jistota všudypřítomné smrti nemusí být tak zaručená, jak se na první pohled zdá…

První díl cyklu o poručíku Kageovi a lidech z pověstné třináctky je dalším příběhem ze série knih universa Warhammer 40.000. A jak možná víte, vzdálená budoucnost Warhammeru je plná bojů, intrik a snahy udržovat lidstvo jako vládce galaxií a držet nepřátelské hordy mimo dosah. Není se tedy co divit, že do akce v první knize skočíte spolu s postavami po hlavě již na samém začátku. A důvod je prostý. Kromě toho, že příběh poručíka Kage je ve vojenském prostředí plný násilí, krve, neférových situací a právě zmiňovaného napětí, je vyprávěn z pozice první osoby, tedy přímo poručíka samotného. Kage je tvrďák a s ničím se nepáře. A tomu také odpovídá jeho přístup ke všemu. Komu v hlavě po přečtení předchozích vět začaly cinkat výstražné zvonečky, může se zase uklidnit. Použití ich formy je dobrým tahem, pokud autor umí nezabředávat do přílišného vnitřního vykecávání postavy, s čímž Thorpe obvykle problém nemá. Ba právě naopak. Kageův vnitřní svět popsal velmi přirozeně a rozhodně ne nudně.

Samotné chování hlavní postavy autor vystavěl na základě snahy co největší adekvátnosti dané situaci, prostředí i její minulosti, je osázeno řadou vyspělých vtipů a břitkého sarkasmu a navíc si stále zachovává určitou originalitu. A i když je jasně patrné, kdo je v celé knize bílým koněm, ani ostatní postavy nezahálejí a pro vývoj charakteru a vztahů směrem k hlavní postavě jsou klíčovými figurkami. Také postava plukovníka Schaeffera, která je spojována s ledovým pohledem a téměř božskou nesmlouvavostí, dodává celému příběhu ten správný protipól, který posouvá Kage a jeho kumpány až za hranice jejich možností.

V tomto je kniha Třináctá legie velmi silná. Dovede čtenáři předat příběh, který je nabitý drzou a místy až prakticky nekorektní směsicí brutality a akce, nerozpakuje se předložit čtenáři hektolitry krve a spolehlivě zvedá tep během momentů, které se zdají být bezvýchodné. Co je ovšem u Třinácté legie problémem, u kterého možná budete převracet oči v sloup, je neustálé servírování dalších a dalších beznadějných misí, které přinášejí jen a jen další oběti. Ovšem nenechte se zmást. Ve Warhammeru má každý další boj strategický význam a nejinak je tomu i v tomto případě.

Kniha má některé další mouchy. Například u některých dialogů je to se snahou o humor nebo drsnost přehnané do takové míry, že místo pobavení si může čtenář leda tak ťukat na čelo nebo přezíravě vrtět hlavou nad patetičností vzniklých situací. Ale i tak jsou tyto výjevy soustředěné spíše jen kolem začátku a nepůsobí zase tolik rušivě, aby chtěl čtenář házet knihu do ohně.

U Třinácté legie má čtenář možnost zakusit příběh vojáků, kteří nemají co ztratit, ale musejí jednat. Toto zvláštní svázání jejich myslí a činů dokresluje už tak nabitou atmosféru, a pokud čtenáři nevadí lehce opakující se scénář, jistě si užije pořádnou akční jízdu. Gav Thorpe přesně věděl, kam chce příběh dostat a v tomto případě se mu to podařilo takřka na výbornou. První díl ze série Poslední šance se nemá za co stydět a krásně odhaluje temnou stranu lidského impéria, které jindy vzhlíží k božským ideálům. A to je přesně to, co fanoušci Warhammeru jistě dovedou ocenit.

 4.5 Stars4.5 / 5

„Poručíku Kagei!“ zavrčel plukovník. Rychle jsem k němu vykročil a postavil se do toho nejlepšího pozoru, jakého jsem byl schopen. „Pokud tento muž okamžitě neotevře bránu a nepřipraví rampu k odletu, zastřelte ho.“